Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 11.09.2017 22:06:55 

KONÍK DĚTĚM I DOSPĚLÝM PRO RADOST‚ z. s.

NAŠE KONĚ

 

MARKÝZA

(http://www.aschk.cz/shetland/pk/pk_display_shp.php?id=149980&plem=shp)

 

Mára je takový maskot stáje. Je to první koník v majetku Katky, který kdy obýval tuto stáj. Pochází z cirkusu, kde se narodila 9.5.1999 a odkud ji jako dvouletou Katka koupila. Bohužel její rodiče jsou neznámí a tak si nejsme zcela jistí jakého plemene je. Při zápisu do plemenné knihy byla zapsána jako Shetland a to dokonce s docela vysokým ohodnocením 7,4. Povahově je Mára taková nevypočitatelná. V jednu chvíli se s vámi mazlí a v druhou by vás nejradši sežrala. Takže do boxu k ní mohou opravdu jenom zkušení jezdci a lidé, co ji znají a ví, co od ní můžou čekat. Pod sedlem je ale ovšem milionová a nenahraditelná jakýmkoliv jiným koněm. Nikdo z nás na ní nedá dopustit. Jelikož ji obsedala Katka s Verčou, tak je dobře přiježděná a svezení na ní je opravdu SVEZENÍ. My dospělí ale máme tu smůlu, že je vysoká pouhých 107 cm, tak když už na ní někdy sedáme, tak taháme nohy po zemi. S našemi zkušenějšími a zdatnějšími dětmi chodí všemi chody koně a učíme je na ní i skákat nějaké ty malé křížky. Její rekord skoku přes překážku byl mám dojem 80 cm ve volnosti, což je výborné. Je to velmi nadaná kobylka na skoky a moc ji to baví. Za svůj život odchovala dvě hříbátka, Majdalenku a Merlina. Oběma byl otcem Pančo z Velkého Týnce, který je nám nejlépe dostupný. Zkoušeli jsme ji připouštět  i inseminačně hřebcem Hillin Harold, ale ani na podruhé se nepovedlo. A tak to opět zbylo na Panča. Samotný porod Mára zvládá dobře. Pak už je to trošku horší. Nechce nechat hříbátko napít, ale zatím jsme ji pokaždé přemluvili, aby svolila a nechala si hříbo přisát k vemínku. Takové jsou začátky její výchovy potomků, tvrdé. Dále je Mára na svá hříbata velmi ostrá, ale myslí to dobře a má je ráda.

    více fotek na:konik-tym.rajce.idnes.cz/Markyza/

 


 

 

 

Majdalenka - potomek Markýzy (takhle jsme ji vyfotili na podzim 2016 na Hubertu v Kyselovicích - celá máma)

                  

 

 

BÁRA

(http://www.aschk.cz/csp/pk/pk_display_csp.php?id=149901&plem=csp)

 

Barča se narodila 10.4.2003, takže k roku 2010 už je z ní krásná sedmiletá dáma. Její maminka se jmenovala Bělka, čistokrevná Huculka, a tatínka bohužel neznáme. Ovšem,když jsme ji nechali zapisovat, tak ji páni komisaři zapsali jako ponyho v typu huculském, tak předpokládáme, že i její otec měl něco společného s huculem. Jinak Barča pochází z Oseku od pana Němce, kde se tedy mimo jiné i narodila a strávila tam své hříběcí dětství a počátky své „jezdecké kariéry“. V roce 2007 jsme se začali poohlížet po nějakém ponym, který by byl vhodný pro větší děti a i pro ty nejmenší, to tedy znamená, aby byl hodný, vstřícný a poslušný. Katka se tehdy dozvěděla, že je k mání nějaká ponička, která chodí pod sedlem s dětmi na vyjížďky. Tak se tedy jednoho dne nasedlo do auta a jelo se to „stvoření“ omrknout, bohužel už nevím, jaké tehdy bylo složení posádky v autě. Po příjezdu se holky šli mrknout na onu „krasavici“ a vykouklo na ně takové malé, kulaťoučké a křivonohé stvoření, ale Katku něčím uchvátila a tak se podepsala smlouva, předaly penízky a Bára se i se svou výstrojí stěhovala o pár kilometrů dál, k nám do Majetína. Dostala nějaký ten čas na aklimatizaci a pak už se na ní začínalo jezdit a vlastně vůbec zkoušet, co jsme to koupili a zda bude vyhovovat našim požadavkům. Z počátku s každým zametala a většinou končila v rohu jízdárny, neznala dobře základní povely a zastavit ji či rozejít někdy bylo nad lidské síly. Postupem času se vše zlepšilo. Samozřejmě ne samo od sebe, ale naší snahou a pílí a snad i trošku snahou Barouše. Stal se z ní vynikající jezdecký pony, tedy z pohledu mýma očima. Děti na to budou mít asi trošku jiný názor, když někdy nastávají chvíle, kdy se můžou upobízet, ale Barunka prostě nepůjde a nepůjde, ale i ty jsou výjimečné a většinou šlape poslušně. Má zajeté i tři Hubertovy jízdy, vždy se mnou a to na jedničku. Z jedné hubertky jsme si dovezli dokonce i 2.místo v pony parkuru, což pro mě velmi znamenalo. V roce 2008 jsme se rozhodli,že ji necháme připustit, ať si odbyde i tu mateřskou kariéru (zatím). A tak se začalo zkoumat, který ten hřebec by se nám tedy líbil a byl i povahou a výškou vhodný pro naši kobylku. Volba tedy padla na ryzého krasavce jménem Klootwijkhoeve' s Vidar. Katka objednala sperma a pan Jánský nám přijel Báru zkusit připustit inseminačně, protože jsme bohužel na špatné straně republiky a Vidar je prostě pro nás moc daleko. Vše se podařilo a Barča zůstala na poprvé březí a tak jsme se už jen těšili na nový přírůstek do stáje. Celé období březosti přežila v pořádku a k datu 2.3.2009 se v noci narodila Belinda. Bára byla výborná matka, někdy až moc hodná. Teď momentálně není v plánu další hříbo, ale kdo ví, vše se může změnit. Do budoucna s ní určitě počítáme jak v roli jezdeckého koně, tak i v roli mateřské.

     více fotek na:konik-tym.rajce.idnes.cz/Bara/

 

 

 

JURÁŠEK

 

Jurovo datum narození je 16.12.1998. Kde se narodil to vám nepovím a stejně tak vám zatajím i jeho rodiče, protože to též nevíme. Barvou a postavou vypadá jako fjord, ale čistý určitě není. Možná se u něj přimíchala krev hucula, či nějakého koníka těžšího typu, kdo ví. Juráška jsme pořizovali tak nějak současně s Bárou a byl to výhodný kup. Na Juru jsem se jela podívat jednoho sychravého dne do Habartic jako takový předvoj, abych omrkla, zda by byl pro nás vhodný. Koníka jsem zkoukla, vyzkoušela pod sedlem a tak nějak jsem shledala, že by to mohlo vyjít. Katka ode mě dostala podrobné informace, že to má s tímto koníkem nějakou naději a tak sem na něj jeli s holkama podívat. Verča s Andrejkou se zamilovali na první pohled a Katku tak mírně přemluvili ke koupi. A tak jsme si domů přivezli další posilu do našeho občanského sdružení. Jurášek je v boxe velmi hodný. Může se na něm dříví kácet a on bude stát a držet. Ovšem jakmile ho pustíme na volno do ohrady, tak si ve stáde dokáže srovnat pořádek a to tak řádně, že i chlupy někdy lítají. Je to náš vůdce stáda a zatím ho žádný nově příchozí koník nesrovnal ani nepřeskočil v hierarchii. Pod sedlem je to takový těžkotonážník, ale i tak dokáže hezky skákat a povozit i ty zdatnější jezdce a je pak na něm příjemné povozeníčko. Na jízdárně si na něj může sednout i úplný začátečník a Jura ho doveze z bodu A do bodu B zcela v pořádku. Jak se ale ocitne venku na vyjížďce, tak se z něj stává takové větší torpédo a nejednoho člověka už dokázal shodit. Prý býval u bývalého majitele i zapřahán, ale to jsme nikdy nezkoušeli. Je to takový náš mameluk, ale máme ho všichni rádi a jsme spokojení, že ho máme.

 

    více fotek na:konik-tym.rajce.idnes.cz/Jurasek/

 

 

   

 
 

LADY

Zdroj Stáj Arka:

 "Lady se podivnou hrou osudu  dostala  do Lhoty, do dědiny, kde se narodila její matka. Jednou k nám přijel známý mého manžela a nabídl nám koně, prý asi čtyřletou klisnu.  Jen tak, zdarma. Zprvu jsem váhala, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit . Klisnu jsem poprvé uviděla, když ji sem jednoho březnového dne r. 2001 přivezli. Na podzim jsem ji nechala zaregistrovat a do jejích papírů se nedalo napsat nic jiného, než popis koně a datum narození.A i to, jak jsem později zjistila,  je špatně,  Lady je o rok mladší,  než bývalý majitel uvedl. Až po dvou letech jsem zjistila o ní víc. Pořádali jsme tehdy  distanční dostihy a se stánkem s jezdeckými potřebami tu byla majitelka prodejny Equis  z  Olomouce. Od ní jsme se dozvěděli, že ona má babičku naší Lady a tu že koupila tady ve Lhotě spolu s hříbátem, klisničkou, která se později stala matkou Lady. Takže o původu klisny Lady vím toto: její babička  byla chycena  na ukrajinské stepi a majitel z Konice, který ji koupil a později prodal již připuštěnou hřebcem Jury , ji pojmenoval Seňora. Seňora se dostala do Lhoty  k jedněm sousedům a u nich se jim narodila klisnička Stella. Později byly obě prodány k Olomouci a Stella byla připuštěna prý appaloosou z Vyškova , po tomto hřebci by měla být naše Lady. Ale kdo ví? Jiný zdroj zase říká, že tam žádný takový hřebec nebyl, ale že to byl chladnokrevník v barvě hermelín.  Lady je nižší, ale mohutná klisna s velmi dobře osvalenou zádí. Je spolehlivá v terénu a chodivá na jízdárně."

 
 

Lady u nás: " Už je to rok a pár měsíců, co jsme si Lady dovezli domů. Dobře se zabydlela v posledním velkém boxu. Zařadila se na druhé místo v hierarchii za Juru a my ji začali využívat jako jezdeckého koně pro začátečníky i pokročilé. Z našich pkročilejších jezdců si sedla nejlépe s Miškou a tak spolu jezdili na jízdárně dost často. Na jízdárně je to pro méně autoritativní jezdce velice tlačivý kůň, který po pobídce tušírkou vyhazuje na všechny strany. Na druhé straně, ale umí z našich koní nejvíce cviků za co vděčí bývalé stáji a když chce, tak je moc šikovná.  Z mého hlediska má větší nadání na menší drezurku než parkur. Její skokový projev je takový plochý, ale na to, aby čistě přešla překážky do 80cm, to stačí. V roce 2011 jsme s Lady vyjeli na pár parkurů do Grygova, kde to nebylo nic valného. Oproti tomu Hubertky a vyjížďky ji baví. Sice si na ni musí cizí koně dávat pozor, protože je mírně kopavá, ale dá se jezdcem zvládnout. Na ošetřování je trošku šklebivá a taktéž i na sedlání. Ale i přesto se oni starají desetileté děti a v pohodě. A její největší poznávací značka je - rozhrabaný piliny do stran a Ladynka si spokojeně stojí na pár milimetrech zbývající vrstvě.

 

 

 

 
 
SUNSHINE
Sunshine nikdo neřekne jinak než Sany či Sandy nebo Katka používá speciální název Malá. Sandy pochází z Beňova, kde si ji ve 2 letech koupili manželé Bukvovi. O stáj se dělila s vysloužilým plnokrevníkem, celý den požvykovali seno a měli se jako v pohádce. Sandynce je 9 let a je to velice hodný a milý koník. Ve svém dvouhlavém stádě s Niem je šéfem ona, ale při ošetřování se o ní můžou starat i ti nejmenší z našich členů. Zatím si s ní plánujeme budoucnost poníčka pro začátky malých jezdců a pokud bude šikovná a zdravá, tak možná i nějaký ten malý parkurek.
 
 

Sandy se změnila situace, když Nio odcestoval zpět domů. Zařadili jsme ji do zbytku našeho stáda, kde si okamžitě sedla do noty s Markýzou, na které je teď hodně závislá. Pořád je to ale ten hodný a ochotný koník. S malými dětmi je schopná sama od sebe klusat po obvodu jízdárny a ještě se nestalo, že by se někde lekla nebo chtěla utéci nebo něco podobného. S těmi zkušenějšími si už zkusila pákrát zajet i nějaký ten skok a je vidět, že nějaký skokový potenciál má, tak by bylo škoda ho nevyužít. Na závodech ji připravují starší děti těm mladším, které se jistě brzy dočkají svých prvních velkých závodů se Sandy.

 

 

 

 
 
 
TOPlist